Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problematika užití zvratného "sebja" při studiu ruštiny
Tauchmanová Reslová, Eva ; Liptáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Konečný, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá ruským zvratným zájmenem «себя» v porovnání s češtinou. Cílem práce je vytvoření souboru modelových cvičení pro studenty ruského jazyka za účelem eliminace chyb v souvislosti s tímto tematickým celkem. Diplomová práce se skládá ze dvou základních částí, teoretické a praktické. Teoretická část vychází z nastudované odborné literatury. Obsahuje obecnou charakteristiku a klasifikaci zájmen. Je zaměřena na problematiku zvratného zájmena v ruštině a jeho české ekvivalenty. Obsahuje kapitolu o transferu a interferenci. Praktická část vychází z teoretické části a dotazníku, který byl zadán studentům rusistiky a lingvodidaktiky prvního ročníku pedagogické fakulty. Na základě výsledků jsou formulovány obecné závěry, konkrétní návrhy cvičení pro osvojování daného učiva, které jsou určeny pro studenty ruského jazyka.
Distribuce a funkční využití staročeského reflexiva "sě"
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá funkcemi reflexiva sě ve staré češtině. Ve 2. kapitole reflektuji odbornou literaturu k tématu, ve 3. kapitole popisuji metodu svého výzkumu, představuji zde analyzovaný jazykový materiál a uvádím, jaké funkce reflexiva byly výzkumem identifikovány. Klíčovou částí práce jsou kapitoly 4, 5 a 6, kde na základě výsledků výzkumu popisuji tři funkce reflexivního sě (typy konstrukcí, ve kterých se reflexivum sě vyskytuje): akuzativní tvar zájmena, spontánnost a deagentizaci. Věnuji se základním syntaktickým a sémantickým vlastnostem těchto konstrukcí, dále analyzuji především kritéria životnosti podmětu a slovesného vidu, která se ukázala být pro jednotlivé typy konstrukcí relevantní. Popisované funkce mají charakter prototypů, nemají tedy jasné hranice. Pozornost proto věnuji také případům na pomezí mezi různými funkcemi. V 7. kapitole tyto funkce navzájem porovnávám a upozorňuji na nejdůležitější rozdíly mezi užitím reflexiva ve staré a nové češtině.
Problematika užití zvratného "sebja" při studiu ruštiny
Tauchmanová Reslová, Eva ; Liptáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Konečný, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá ruským zvratným zájmenem «себя» v porovnání s češtinou. Cílem práce je vytvoření souboru modelových cvičení pro studenty ruského jazyka za účelem eliminace chyb v souvislosti s tímto tematickým celkem. Diplomová práce se skládá ze dvou základních částí, teoretické a praktické. Teoretická část vychází z nastudované odborné literatury. Obsahuje obecnou charakteristiku a klasifikaci zájmen. Je zaměřena na problematiku zvratného zájmena v ruštině a jeho české ekvivalenty. Obsahuje kapitolu o transferu a interferenci. Praktická část vychází z teoretické části a dotazníku, který byl zadán studentům rusistiky a lingvodidaktiky prvního ročníku pedagogické fakulty. Na základě výsledků jsou formulovány obecné závěry, konkrétní návrhy cvičení pro osvojování daného učiva, které jsou určeny pro studenty ruského jazyka.
Distribuce a funkční využití staročeského reflexiva "sě"
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá funkcemi reflexiva sě ve staré češtině. Ve 2. kapitole reflektuji odbornou literaturu k tématu, ve 3. kapitole popisuji metodu svého výzkumu, představuji zde analyzovaný jazykový materiál a uvádím, jaké funkce reflexiva byly výzkumem identifikovány. Klíčovou částí práce jsou kapitoly 4, 5 a 6, kde na základě výsledků výzkumu popisuji tři funkce reflexivního sě (typy konstrukcí, ve kterých se reflexivum sě vyskytuje): akuzativní tvar zájmena, spontánnost a deagentizaci. Věnuji se základním syntaktickým a sémantickým vlastnostem těchto konstrukcí, dále analyzuji především kritéria životnosti podmětu a slovesného vidu, která se ukázala být pro jednotlivé typy konstrukcí relevantní. Popisované funkce mají charakter prototypů, nemají tedy jasné hranice. Pozornost proto věnuji také případům na pomezí mezi různými funkcemi. V 7. kapitole tyto funkce navzájem porovnávám a upozorňuji na nejdůležitější rozdíly mezi užitím reflexiva ve staré a nové češtině.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.